Pihatka | Znáte ten pocit?

Nevím ,jestli Vám to dostatečně přiblížím,ale poslední dobou už mi z toho haraší.A to doslova.Ikdyž mám toho svýho daleko a stýská se mi ,jsem vlastně strašně šťastná ,že ho mám..Ale haraší mi spíš z někoho jinýho.Z ní.Když jsme měli krizi,začali si psát.Jednou jsem našla sms a tak to zjistila.Slíbil,že mi řekne už vše.O prázdninách jsme na ní párkrát narazili .Jakou já jsem měla zlost,si neumíte představit.A prozváněla ho.A minule mu  psala.Prej z ničeho nic a že mu hned posílala fotky svýho novýho psa.Kazí mi to štěstí,protože na to pořád myslim /jak ten malej fracek/ a ikdyž nechci a snažím se,tak to nejde.Včera jsem byla tak zoufalá a psala mu sms  o rozchodu.Znají se odmalička,ale pár let se neviděli,nic.Nevím o co jí jde.Má přítele...tedy asi krátce nemá.To jsou "starosti",co? I jsme se kvůli ní porvali,jsem nevydžela a začala jsem na něj ječet,že chce po mně a našich,aby na mě přepsali barák a pak si s ní píše.Prej jí nepsal.Jen ona jemu.