Měla bych letět domů 24.března .Letím ale 24.února.Mamka je v nemocnici a ikdyž jsem pesimistický člověk občas,tady jsem byla hrozně ta optimistická,která si říkala,že mojí mamku nepotká nic zlýho ,krutýho a strašně nespravedlnýho.Opak je pravdou.Našli ji to nejhnusnější ,co mohli.A já jsem a budu bezmocná.Těším se domu a zárověň se hrozně bojím. Nádor na slinivce a metastázy v játrech.Ano,to nejhorší,co jí mohlo potkat.Někdy lituju,že jsem dělala zdravotku a že vím,co jí čeká a co vše to obnáší a že tohle nebude nic hezkýho.

Taky vím,že tady brečet můžu každý den,ikdyž nechci,to mi věřte,ale až přiletím domu,musím být silná,ale jak to mám dokázat?Jak mám Vše zvládnout?Tak moc se bojím .Prožívám ty nejhorší dny v životě. Opravdu bych tohle nepřála ani největšímu nepříteli...:-(